Ubytování Náchod > Město Náchod

Město Náchod

Náchod je okresní město v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254.

Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodí do Kladska a Polska (do roku 1945 do Německa). Hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leží na hlavní trase Praha–Varšava (silnice E67).

Náchodem protéká řeka Metuje. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie Náchoda

Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, měděrytina, cca 1740)

Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeraticů hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku^[1] nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.^[1]

Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.^[1]

Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia.^[1]

Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)

Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.^[1]

19. století. přineslo změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, nastoupil průmyslu a železnice, rozvíjelo se školství, prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, v hospodářském hledisku však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.^[1]

Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenstevních organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století byl Náchod jedním z největších bavlnářskýchRakousko-Uherska (město zváno "Manchester východu"). V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.^[1] průmysl, jehož výroba byla organizována faktorskými firmami. Ty však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj a až v roce center

Části Náchoda

Panorama Náchoda od jihovýchodu

Součástí Náchoda jsou místní části Babí, Běloves, Bražec, Dobrošov, Jizbice, Lipí, Malé Poříčí, Náchod, Pavlišov a Staré Město nad Metují.

Zajímavostí města je i fakt, že zde v roce 1976 natáčel štáb Dušana Kleina slavný kriminální film Případ mrtvých spolužáků a Náchod byl uváděn dle scénáře jako Kostelec, čemuž se v dějinách filmu nevyhnul ještě podvakráte. Pod názvem "Kostelec" vystupuje Náchod i ve Škvoreckého próze. Na jaře roku 2009 pak v Náchodě vznikl další český film s názevm Pamětnice. Do města se sjely významní herci jako například Libuše Švormová, Květa Fialová, Stanislav Zindulka, Vladimír Brabec, Dalibor Gondík, Josef Somr, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Čejka, Lubomír Lipský, Pavel Vondruška a mnoho dalších hereckých legend. Hereckou elitu do filmu Pamětnice přivedl autor scénáře a producent filmu teprve 25letý rodák z Náchoda Tomáš Magnusek. Výrobu filmu pak měl na starosti další náchodský rodák Roman Florian. Režie se ujal moderátor pořadu české televize černé ovce režisér Vlado Štancel.

Panorama Bělovse směrem k polské hranici

Osobnosti Náchoda

Josef Škvorecký (* 27. září 1924 Náchod), spisovatel, překladatel a nakladatel^[2]
Josef Tošovský (* 28. září 1950 Náchod), bankéř, v roce 1998 premiér přechodné vlády^[3]
Jan Letzel (* 9. dubna 1880 Náchod; † 26. prosince 1925 Praha), architekt^[4]
Adolf Erben (* 10. října 1904 Náchod; † 16. února 1987 Brno), architekt
Vratislav Lokvenc (* 27. září 1973), fotbalista^[6]
Václav Erben (* 2. listopadu 1930 Náchod – † 19. dubna 2003 Praha; spisovatel, známý zejména svými detektivními příběhy s kapitánem Exnerem^[7]
Antonín Strnad (1746–1799); meteorolog, astronom, profesor a rektor Univerzity Karlovy a ředitel hvězdárny v Klementinu
- Sláva Vorlová (*15. března 1894 Náchod † 24. srpna 1973 Praha), skladatelka^[5]

Seznam státem evidovaných památek

Státní zámek - Ul. Smiřických (Národní kulturní památka, číslo evidenčního areálu 1462)
Kostel Svatého Vavřince - Nám. T.G.Masaryka čp.37 (Evidovaná památka číslo 1464-1)
Pranýř - Nám. T.G.Masaryka vedle Staré radnice čp.1 (Evidovaná památka číslo 1478)
Historická budova radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.1 (Evidovaná památka číslo 1466)
Nová radnice - Nám. T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 18739 (1467) )
Hotel a divadlo Beránek - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.74 (Evidovaná památka číslo 1482)
Budova děkanství - Severní strana nám. T.G.Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1465)
Historická kašna velká - Před poštovním úřadem čp.43 na nám.T.G.Masaryka čp.40 (Evidovaná památka číslo 1475)
Socha sv.Trojice - Severovýchodní strana nám. T.G.Masaryka čp.75 (Evidovaná památka číslo 1472)
Socha sv.Jana Nepomuckého - Nám. T.G.Masaryka, na sevevrní straně vedle kostela (Evidovaná památka číslo 1473)
Sousoší Kalvarie - Nám. T.G.Masaryka za kněžištěm kostela (Evidovaná památka číslo 1464-2)
Socha P.Marie - Nám. T.G.Masaryka na jihovýchodní straně (Evidovaná památka číslo 1471)
Podstavec pro sochu sv.Jana Nepomuckého - U spočinku zámeckého schodiště v Regnerových sadech pod zámkem (Evidovaná památka číslo 1462-18)
Nájemní dům s barokní sochou P.Marie Bolestné - Riegrova ulice č.p.866 (Evidovaná památka číslo 1477)
Zbytky středověkého opevnění města, postavené kolem roku 1325 - (Evidovaná památka číslo areálu 1481)
Dům Cyrila Bartoně, dnes knihovna - Ul.Kamenice č.p.105 (Evidovaná památka číslo 1483)
Kostel svatého Archanděla Michaela - Komenského ul. čp.38 (Evidovaná památka číslo 1468)
Socha sv.Václava - Komenského ul., čelně vpravo kostelíka sv.Michala poblíže školy čp.425 (Evidovaná památka číslo 1476)
Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele - Staré Město nad Metují, Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-1)
Městský hřbitov - Staré Město n.Met., Hřbitovní ul. (Evidovaná památka číslo 1469-2)
Socha Ukřižování - Staré Město n.Met., Českoskalická ul. u hřbitova (Evidovaná památka číslo 6013)
Socha Ukřižování - Na křižovatce ulic B.Němcové, Purkyňovy a Bartoňovy. Na zahradě u domu čp.465 (Evidovaná památka číslo 6016)
Socha Ukřižování - Na rozcestí ulice Purkyňovy a Dobrošovské. U opěrné zdi zahrady hotelu Hron čp.436 (Evidovaná památka číslo 6014)
Kaple Zvěstování Panny Marie - Plhov, Na Hrobku, Tylova ul. (Evidovaná památka číslo 1470)
Zámecká jízdárna - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272 (Evidovaná památka číslo 1462/16)
Socha sv.Jana Nepomuckého - Alej Kateřiny Zaháňské, asi 140 m vlevo od zámku (Evidovaná památka číslo 1462/19)
Pamětní kříž ze sedmileté války - V Aleji Kateřiny Zaháňské na vzdálenějším konci od zámku (Evidovaná památka číslo 1485/2)
Vojenský hřbitov z války 1866 - Galerie výtvarného umění ul. Smiřických čp. 272 (Evidovaná památka číslo 1485/3)
Kolonie rodinných dělnických domků - Babí, Na Vyšehradě, čp.154-161 (Evidovaná památka číslo 4780)
Socha Ukřižování - Běloves, ul. Na Horním Konci na zahradě domu čp.127 u řeky a cesty (Evidovaná památka číslo 5955)
Socha Ukřižování - Běloves, ul. Kladská, vedle čp.200. Rozcestí ul. Kladské a ul. Na Koletově (Evidovaná památka číslo 5962)

Zajímavé lokality

V Náchodě
- zámek, v jeho příkopu žijí medvědi Ludvík a Dáša
- Bartoňova vila architekta Pavla Janáka
- pevnost Dobrošov (1938), bunkr Březinka, Jiráskova chata
- zrušené lázně Běloves, minerální pramen Ida
- hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone

V okolí do patnácti kilometrů
- vodní nádrž Rozkoš – 8 km
- Babiččino údolí (Staré bělidlo, Ratibořický zámek ad.) – 8 km
- rodný domek A. Jiráska v Hronově – 8 km
- naučná stezka „Náchod - Vysokov - Václavice 1866“ – 8,5 km
- náměstí a zámek v Novém Městě nad Metují – 10 km
- dům Boženy Němcové v České Skalici – 10 km

Nad 15 kilometrů
- Orlické hory – Deštné v O.h. – 35 km
- Krkonoše (KRNAP) – 70 km
- Teplicko-adršpašské skály – 32 km
- Jaroměř - pevnost Josefov - cca. 25 km
- Malé Svatoňovice - muzeum bratří Čapků - cca. 25 km

Galerie

Požár Náchoda – Alois Špulák, olej, 1837	Náchodský zámek	Model města Náchoda se zámkem z 1. čtvrtiny 19. století	Ruina městských hradeb s věží
Pohled z Masarykova náměstí na Starou radnici a Náchodský zámek	Jiráskovo gymnázium	Pečeť města Náchoda ze 14. století	Funkcionalistická stavba od místního architekta Adolfa Erbena
Cihlová budova pošty od Milana Babušky (1930)	Nová radnice	Hotel U Beránka	Socha rytíře Hrona, zakladatele hradu a města
Původní podoba hradu Náchod